Naše erotické drama je pro čtenáře zajímavé především jako doplněk ke Gombrowiczovým prózám. Pod ambiciózním titulem se totiž neskrývá divadelní hra ani existenciální esej, ale “pouze” soubor novinových článků, kterými Gombrowicz ve čtyřicátých letech přispíval do argentinských magazínů.

(...) Nicméně pokud v románech Gombrowicz působí jako nadmíru bystrý chlapík v krátkých kalhotách, který neváhá použít jakoukoliv poťouchlost, pokud ho může dovést blíže poznání, pak v Našem erotickém dramatu je jeho pozice odlišná. Zde vystupuje jako dospělý pozorovatel, který stojí (aspoň pro tuto chvíli) mimo žernov světa a skládá poznatky. Přitom ale pořád neztrácí svůj styl a lehkost. (...) Gombrowiczovy názory jsou odvážné, nikoliv však prázdně šokující. A to si ještě do čtení Našeho erotického dramatu každý po libosti může "přitočit" rozličné množství Gombrowiczovy domnělé potměšilosti - tak vznikne obraz polského šlechtice v masce ministra erotických věcí, který přednáší proto, aby si v Buenos Aires alespoň trochu pomohl z finanční tísně. HODNOCENÍ LN *****