(...) Postavy románu jsou vesměs viníci i oběti zároveň, všichni chycení v síti nečitelné současnosti. Jejím lícem je pozitivní individualismus, svoboda žít po svém a vybrat si, čemu věřím. Rubem pak vzájemná lhostejnost, úpadek veřejného prostoru a rozpad komunity občanů do bezmocných nebo nebezpečných zájmových skupin. Nejistota plodí nedůvěru a nenávist. Vládne dojem, že jedinec nemůže už na zemi ovlivnit vůbec nic a nejlépe bude, když se přimkne k nějakému duchovnímu směru (jakémukoliv) a nebude o něm moc přemýšlet. (...) Updike si je vědom, že s přehlednou bílou protestantskou Amerikou, kde prožil nuzné dětství a strmý vzestup, už je konec. Americký sen není, co býval, a může se stát, že svobodu někdo chápe i jako právo odpálit své bližní na rušné křižovatce. Updike není vizionář, který ví, co s tím. Je to střízlivý a zralý odborník na hnutí mysli průměrných lidí a chytrý kronikář. Cítí se však také být zároveň Jackem Levym, Ahmedem i jeho matkou, a proto mu stav světa ani v šestasedmdesáti není lhostejný. Jeho Terorista je poctivá a krásná kniha, která si bestsellerový úspěch zaslouží.

(...) Updike, vynikající vypravěč s mimořádným psychologickým darem, touto knihou dokazuje, jak citlivě vnímá a reaguje na americkou skutečnost po 11. září 2001. (...) Updikův román je nejen naléhavý příspěvek k tématu etnické rozrůzněnosti Ameriky, ale také působivý a napínavý román.

(...) Podobný průzkum, nyní v atmosféře ohrožení bezpečnosti země, podniká i autorův dvaadvacátý román Terorista (2006), který teď vychází v češtině. Updike se v něm jako jeden z prvních spisovatelů odvažuje po září 2001 nakouknout do hlavy aktivisty džihádu ve snaze zjistit, proč si svatý válečník neváží života a co se skrývá za nesmiřitelnou "pravou" stezkou boží, pro kterou padlé Věže stejně jako pro rudé demagogy symbolizovaly centrálu kapitalismu.