Ingeborg Bachmannová - Místo pro ...

Místo pro náhody - Eseje, prózy, rozhovory

Nakladatel:  Triáda 2009
Rozebráno
-10%
396 Kč
356 Kč
pohlídat

Anotace

Literární činnost rakouské spisovatelky Ingeborg Bachmannové (1926–1973) provázelo ve všech jejích fázích, od vídeňských let po ukončení studií až do posledních roků života v Římě, psaní kritické. Dvousvazková edice Místo pro náhody přibližuje Bachmannovou právě jako autorku esejů a esejistických próz, jež reflektují ústřední otázky psaní a...
Zobrazit celý text

Čtenářské recenze

Zatím nehodnoceno :-(

Vaše hodnocení

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené

Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.

Buďte první a podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Recenze z medií

V příkořích pustého času

(...) Ingeborg Bachmannovou coby intelektuálně náročnou a zároveň senzitivní myslitelku představuje soubor Místo pro náhody, který na začátku tohoto roku vydalo v překladu Michaely Jacobsenové nakladatelství Triáda. Soubor je prvním dílem plánované dvousvazkové edice. Zahrnuje eseje, autobiograficky laděné prózy a rozhovory, které Bachmannová během své literární dráhy poskytla médiím. Tematicky tyto texty krouží mimo jiné okolo vztahu jedince a společnosti, problematiky různých jazykových systémů, funkce umění ve zpolitizovaném světě dvacátého století, tragiky lidského údělu a samozřejmě též okolo autorčina psaní. Přinášejí imprese z pobytů v evropských městech - především v Římě, k němuž měla Bachmannová osobitý vztah a kde v roce 1973 tragicky zahynula. Autorka se dále zamýšlí nad politickými problémy, zajímají ji například reálné šance socialismu, které nahlíží skepticky: uskutečnění myšlenky socialismu by totiž podle ní předpokládalo nového člověka; ten však zůstává pořád stejný.

V příkořích pustého času

(...) Ingeborg Bachmannová je hledačkou pravdy, svobody a absolutna, stejně jako odpůrkyní omezení, která člověku do cesty staví časová a historická existence, v neposlední řadě i jeho zhoubná podstata. Existenci Bachmannová chápe jako " nezměrné příkoří", ze kterého člověka může vysvobodit jedině smrt - toto trpké poznání by nás ovšem nemělo svádět k rezignaci. Typicky rakouské pesimistické vnímání existence se odráží v jejím přesvědčení, že každý člověk v sobě skrývá tragédii a že to směšné na lidech je jen fasáda. (...) Přesto Ingeborg Bachmannová ve svých úvahách nikdy neupouští od požadavku, aby člověk stále upíral pohled za hranice fakticity a "v protichůdném boji možného a nemožného rozšiřoval své možnosti".

Bachmann, Ingeborg: Místo pro náhody. Eseje, prózy, rozhovory

Po básních, povídkových sbírkách a románu Malina se nám rakouská autorka Ingeborg Bachmannová (1926–1973) představuje s opět jiným typem textů – publicistickými prózami, eseji a rozhovory, v nichž se dotýká společenských, politických, filozofických a poetologických otázek, kde ovšem zaznamenává též střípky bezprostředně žité skutečnosti.
Celá recenze

Uvěřím mořím

(...) Ačkoli nejvíce rozruchu vzbudila jako půvabná mladá básnířka a múza zároveň, až životní zklamání Bachmannovou přivedla k radikalitě a plné samorostlosti. Vykořenila z ní lyrismus ve prospěch hutnější řeči, zahrnula ji obtížným darem samoty, ve které mohla rozvinout spisovatelský způsob existence. Jsou to právě materiály pokrývající zhruba posledních pět let života, pro které stojí Místo pro náhody za čtení.

Ingeborg Bachmannová - Místo pro náhody

(...) V dvousvazkovém výboru Místo pro náhody máme možnost důkladně nahlédnout do autorčiny esejistické tvorby, reflektující s typicky kritickým přístupem existenci spisovatele, otázky literární, filosofické i aktuální politickou situaci. Samotný text Místo pro náhodu, tvořící jádro výboru, vznikl jako děkovný projev pro převzetí Ceny Georga Büchnera. Nalézáme zde kromě klíčové konfrontace města a literatury s motivy osamělosti, nemoci a bolesti množství eruptivních, paradoxních poetických obrazů a nečekaných detailů. Autorka se nevyhýbá ani autobiografickým prvkům, tematizuje například rozchod se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem, který u ní vyvolal psychickou krizi a doživotní závislost na uklidňujících lécích.

Ingeborg Bachmannová, Místo pro náhody - I. Eseje - prózy - rozhovory

(...) O devět let později vznikla řeč Místo pro náhody, která už konfrontuje město (Berlín) a literaturu s nemocemi, samotou, pouští. Sledujeme nedůvěřivý, potměšilý jazyk, kanonádu válečných i vznosných obrazů, štiplavé přízemní detaily a zlostné hyperboly (scény v zoo). V textu má svou vrstvu mj. autobiografie (rozchod s Maxem Frischem, pobyt v berlínské nemocnici), vývoj spisovatelčina celoživotního textu, z něhož ona zhmotnila jen fragmenty, a poetika Georga Büchnera - sršatý text byl pronesen jako poděkování za cenu po tomto dramatikovi nazvanou. Nakonec, zdá se, z knihy víc než očekávané město, řeč a politika utkví prohloubené téma nemoci.

Autor/Autorka

Kategorie a témata

Bibliografické údaje

Název:
Místo pro náhody - Eseje, prózy, rozhovory
Autor:
Bachmannová, Ingeborg
Nakladatel:
Triáda
EAN:
9788087256008
ISBN:
978-80-87256-00-8
Originál:
Wir müssen wahre Sätze finden
Překlad:
Jacobsenová, Michaela
Popis:
1× kniha, vázaná, 288 stran, česky
Rozměry:
14,5 × 19 cm
Rok vydání:
2009 (1. vydání)