(...) Kocourek v něm otevřel bezútěšný průhled do vztahů v podkrkonošské vesnici Hinčina, pokřivených dennodenní dřinou a sociální nerovností. (...) Kocourek neunikal do umělých světů, když ve svých až zběsile chrlených mladistvých prózách překypoval halucinativními obrazy a vyšinutými postavami všeho druhu: vytvářel je totiž s mimořádnou vnímavostí k onomu rozměru iracionálna, jímž je Podkrkonoší v rámci české kultury proslulé.