(...) Red Meat je založený na jednoduchosti a minimální dynamice; prostřednictvím černého humoru odhaluje autorův bizarní až psychopatický svět. Vše se vždy odehrává ve třech černobílých, téměř neměnných obrázcích, kde absentuje pozadí a postavy jsou nakresleny pomocí počítačového programu, ovšem minimální prostor je bezezbytku naplněn typickým absurdním černým humorem. Invence, s níž jsou jednotlivé miniepizody vytvořeny, aniž by se výrazněji měnila vizuální podoba, je neuvěřitelná. Mnohá suchá konstatování přerůstají žánr komiksu a stávají se satirou nejen na americkou společnost. Cannon se navíc nebojí zesměšňovat i jiné komiksové postavy.

(...) Komiksovým konvencím se vzpírá i Cannonova šablonovitá a strnulá kresba, negující jakékoli zdání pohybu. Postavičky vypadají jak vystřižené z amerických karikatur z padesátých let. Všechny tři panely - nikdy jich není víc ani míň - jsou téměř identické, místo pozadí je tu jen "bezvýrazná prázdnota", což je komiksový terminus technicus, který v Red Meatu dostává nový význam.

(...) Podobné napětí mezi výrazem a obsahem najdeme i u amerického kreslíře Maxe Cannona, jehož vybrané stripy známé pod hlavičkou Red Meat (čili Syrové maso) vydal Albatros v edici pro dospělé. Popartově laděné figury, upomínající občas na dřevní americké reklamy, dokážou s thymolinovým úsměvem vykládat takové zhůvěřilosti proti rodině, víře či hygieně, že by se za ně nemusel stydět ani Ladislav Klíma. Ačkoli Red Meat, pyšnící se dvacetiletou historií, vychází v češtině poprvé, mezi skalními webovými fandy je znám a překládán už dlouho. Jde totiž o záležitost poměrně subkulturní, vyladěnou na vkus alternativců odchovaných komiksy, horory, rockem a THC.

(...) Vše se vždy odehrává ve třech drobných a téměř neměnných obrázcích, ovšem minimální prostor je bezezbytku přeplněn absurdním a mnohdy suchým humorem pro fajnšmekry. Invence, s níž jsou jednotlivé miniepizody vytvořeny, aniž by se výrazněji měnila vizuální podoba stripu, je neuvěřitelná. Vše se odehrává v textu, který Cannon staví na jednoduchém principu dnes opakovaným mnohými následovníky: jeho postavy říkají to, co by si nikde jinde nemohly dovolit. Tím Red Meat přestává být pouze zábavným čtením, ale přerůstá v satiru celé americké společnosti a jejích étosů. Navíc se nebojí zesměšňovat i jiné komiksové postavy, především Batmana a další hrdiny v těsných latexových "sado- maso" pláštěnkách.