Dítě číslo 44

(...) Na první pohled čtivá detektivka, možná s trochu slabší, příliš vykonstruovanou a chtěnou pointou. Ale zatímco v klasické detektivce vytváří napětí a strach pátrání po vrahovi, v tomto thrilleru žene čtenáře vpřed popis praktik totalitního systému v těch nejděsivějších podobách. Autor totiž zasadil svůj příběh do padesátých let, přesněji do první poloviny roku 1953. A díky jeho pečlivému studiu sovětských reálií a vyšetřovacích metod tajné policie té doby čtenář možná lépe než z odborných publikací pochopí atmosféru tehdejšího každodenního života obyčejných lidí, jejich chování, ostražitost a strachy. Nikomu nevěř, nikomu se nesvěřuj.

(...) Dítě číslo 44 nabízí nad rámec thrilleru sugestivní přesah do sovětské každodennosti. Autor se zákonitě nevyhne zjednodušením, účel však světí prostředky. Přímočaré pojetí světa i postav přeje promyšlené motivaci, a román tak jen zřídka působí přehnaně. Pouze bez nadbytečných žánrových klišé a křečovité love story se klidně mohl obejít. Smith pracuje s věcným a uměřeným stylem, vytváří dynamické a rafinovaně vystavěné situace, které mnohdy svou kompozicí připomenou filmové záběry. Jazyk používá jako realistický nástroj vyprávění - bez příkras, zato maximálně funkčně. Dítě číslo 44 drží od počátku strhující tempo a na rozdíl od mnoha žánrových souputníků nezklame ani svým rozuzlením. Českému čtenáři se tak představuje talentovaný autor, který dovede skloubit atraktivitu thrilleru s kvalitní a propracovanou prózou.

(...) Tom Rob Smith vypráví bez jakýchkoli literárních či postmoderních fines, zkrátka tak, jak se psávaly realistické romány. Bohatě to stačí. V poznámce ke knize upozorňuje, že se inspiroval případem Andreje Čikatila, který v letech 1982-1990 brutálně ubil třiapadesát ruských děvčat a chlapců, byl odsouzen k smrti a někdy po říjnu 1992 popraven. Tím, že autor přesunul příběh do krátkého období několika měsíců kolem Stalinovy smrti, se mu podařilo tento děsivý případ ještě umocnit. Hrůzné činy v hrůzném státě...

(...) Autor s obdivuhodnou pečlivostí zvažuje a před čtenářem zdůvodňuje chování jednotlivých postav i jednotlivých stupňů paranoidní moci. Pečlivě vykresluje atmosféru společnosti, v níž se kriminální činy zamlčují nebo je jejich vyšetřování zneužíváno k vyřizování účtů s lidmi nepohodlnými a nepřizpůsobivými. Jeho hrdina je ovšem spíše z rodu agentů 007. Však byl jeho román také oceněn cenou Ian Fleming Steel Dagger, kterou uděluje britská Asociace spisovatelů detektivek.