Slovanské historické studie 33

Třicátý třetí svazek Slovanských historických studií (SHS) má dvě části: Studie a Glosy. V prvé části rozebírá František Šístek proměny vnímání Černé Hory českou veřejností od balkánských válek (1912) do konce existence meziválečného Československa (1938). Studie dokumentuje skutečnost, že zatímco vítězství Černohorců v balkánských válkách byla českou veřejností ještě nadšeně oslavována, po roce 1918, kdy se Černá Hora stala součástí jugoslávského státu, politický i literární zájem o černohorskou problematiku mezi Čechy rychle slábl. Martin Marek zevrubně pojednává o hospodářských a obchodních stycích největšího obuvnického podniku meziválečného Československa – Baťových závodů se Sověty v letech 1918–1938. Studie je cenným příspěvkem k dějinám československo-sovětských vztahů zasazeným do širších souvislostí ekonomického vývoje prvorepublikového Československa. Dvojice historických geografů Miloš Fňukal a Michal Šrubař analyzuje rozsáhlé migrace v prostoru bývalé Jugoslávie v letech 1991–2006 vyvolané několika místními občanskými válkami a dlouhodobě vyostřenými mezietnickými vztahy. Popisován je transfer lidí nejen mezi jednotlivými republikami bývalé jugoslávské federace, ale také do řady evropských zemí – Rakouska, Německa, Švýcarska a České republiky, kde se emigranti z bývalé Jugoslávie stali na přechodnou dobu nemalým vnitřním problémem.
Ve druhé části Ladislav Hladký rozebírá ve svém článku patnáct let nejnovější kulturní a vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Slovinskem, včetně úsilí historiků obou zemí o podrobné zmapování a zhodnocení dosavadních dějin česko-slovinských vztahů. Zbyněk Vydra přináší informace o třísvazkovém kompendiu mezinárodního autorského kolektivu vedeném předními britskými rusisty The Cambridge History of Rusia nedávno vydaného ve Velké Británii. V souvislosti s uvedeným dílem se autor mj. zamýšlí i nad dalšími možnými badatelskými cestami české historické rusistiky.