Není krásnější podívané než na ohaře, který krouživými pohyby propátrává vysokou trávu, nízké křoviny, okraje rybníků, podmáčené doliny. Při navětření zvěře náhle znehybní. Srst se mu proti zapadajícímu slunci leskne, stojí-li s tělem napjatým a jednou přední nohou pokrčenou. Čeká na pokyn postoupit o krok, o dva nebo ještě nepatrně dál. Když je...