Hastrman: Zelený román

Zelený a ekologický román. Tuto knihu jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho a až teď se mi dostala pod ruku. Úžasný příběh v knize první o odvaze, starých časech před 200 lety, o tom jak lidé žili , slavili a umírali. O starých bošstvech , zvycích a nastupujícího křesťanství. O lidech kteří měli své přesvědčení. Kniha druhá o plundrování a znásilňování naší vlastní země, o podstatě přátelství a lásky, ale především navrátit rozbité zemi svůj původ. Myslím že hlavní příběh nemusím dlouze představovat všichni víme jak to bylo s Hastrmanem a Katynkou. Nádherné popisy krajiny, pohnutí mysli, ale i halucinací a všech dobrých i zlých věcí. Tato kniha ve mě zanechala hluboký dojem a uvědomění si jak přírodě každý den moc ubližujeme. Jediné co mě mírně zklamalo byl velmi rychlý a dovolila bych si i říci odfláknutý konec knihy. Ale jinak velký obdiv a klobouk dolů autorovi. Tak promyšlený a komplexsní příběh jsem dlouho nečetla. Z prvky ekologického thrilleru , historie a současnosti a se skvělými prvky fantasy. Asi dlouho takovou knihu zase nenajdu.

Hastrman je bezesporu skvělé dílo. Strhující, drsné a přece pravdivé. Vodník bez duše, jako přírodní živel dělá prostě to, k čemu je předurčen. Není zlý ani dobrý, nelituje svých činů, ani nemá radost z toho, co provádí. Příběh zeleného mužíka si jde svou cestou a bere s sebou vše, co se mu postaví do cesty a vrcholí nezvratným a osudově pochopitelným koncem. Tak je to alespoň v první části knihy. Dočtete ji a řeknete si, bože, to prostě nemá chybu. Ale bohužel má. Ten druhý díl.
Zasazený do moderní doby, se stává hastrman jaksi zbytečným a jeho postava a boj za staré časy je směšnou připomínkou minulosti. Kéž by autor zůstal u prvního dílu a nechal tak ve čtenářích vzpomínku na vodníka jako na nezkrotnou a nikdy nezkrocenou bytost, kterou obyčejný člověk nikdy nemůže zcela pochopit a která by pro něj měla být stejně úctyhodná a nedotknutelná jako třeba bůh či ďábel...