Vzorové dny

V první části triptychu sledujeme dospívání brooklynského chlapce: po tragické smrti svého bratra v tiskařském stroji vnímá nejen New York průmyslové revoluce, špíny a otrocké rasoviny, ale také jeho převtělení do Catherine, kterou si měl vzít. Střední část nás posouvá o sto let vpřed, kdy velkoměsto vnímáme očima jiného outsidera, černošského policejního psychologa Simona, který zkouší pochopit motivaci mladistvého teroristy. V závěrečném příběhu se postapokalyptické velkoměsto stává dějištěm vzplanutí milostného citu mezi androidem a mimozemšťankou na důkaz toho, že láska je bez ohledu na aktéry i okolí stále možná. Trojjediná próza spojující odlišné žánry je oslavou pěšáků v megapoli planety, důkazem pokroku i úpadku civilizace sužované děsem z terorismu. Důmyslnou postmoderní hrou, klenoucí se v prolnutí postav nad různými obdobími, „provází“ poezie Walta Whitmana.