Zázrak uzdravení má svá pravidla

Do ruky se mi dostala kniha s názvem "Zázrak uzdravení má svá pravidla" od Pavly Kubešové. Obálka slibovala, že dílo před námi odkryje netušené obzory a často neuvěřitelná vyústění. A slovy Dušana Černého prý „není cílem, aby kniha oslovila všechny, ale ten, kdo se sjednotí s tímto mocným proudem vědění, urychlí svůj osobní růst.“ To jsou silná slova, řekla jsem si. Odhodlána "sjednotit se" jsem začala dychtivě číst. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem narazila na příklady tohoto „mocného proudu vědění“: autorka na příklad přišla na to, že by se mohlo zdát, že komunikace mezi člověkem a zvířetem je jednostranná, ale ve skutečnosti tomu tak není. To je, co? Vskutku úžasný objev! Nejvíce mne ale zaujalo toto: autorka se domnívá, že „lesbám nebyl v minulých životech umožněn žádný duchovní růst, ani možnost plnit jim svěřený úkol, tj. budovat muži prostor pro uplatnění jeho schopnosti tvořit:-)) Plete si také lesby a ortodoxní feministky a bohužel asi vůbec nechápe, co druhý termín znamená. Dušan Černý měl skutečně pravdu. Nečekané vyústění pro mne četba této knihy plné zevšeobecňujících tvrzení opravdu měla. Odložila jsem ji, jak nejrychleji to šlo a byla jsem otřesena zjištěním, že středověk ještě nevymřel. Netušené obzory mi kniha sice neodkryla, zato vidím, že potrvá ještě hodně dlouho, než se podaří přetvořit takovouto nevědomost na moudrost a předsudky na osvícenou víru. Zdá se téměř nemožné, ze něco takového může vyjít ve 21. století…