Maluji jen to, co vidím," řekl Monet. Ale vidí to samé v jeho obrazech i diváci? Kniha esejů pátrá za plátny. (...) Co nám Lesák na příkladech tak rozdílných – od Moneta až po cvičence na spartakiádě – sděluje? Že jsme součástí nezměrného celku, jehož uvědomováním a mentálním zpracováváním si vyvzdorujeme svoji individualitu, pochopíme senzaci vlastních limitů a konečně začneme správně, neodkladně a s těmi nejlepšími kompromisy pozorovat. Přinejmenším čtenář po přečtení knížky zvedne oči a uvidí jiným způsobem.