Naprostý cizinec: V moci tyrana

Ano jsou, já taky, přiznávám, ale až tak moc? Tak moc jako hlavní hrdinka? Asi ano, proč ne. Nejdřív jsem si opravdu říkala, že je to tak trochu husa, když nepozná, že s ní ten idiot jen zametá, že ji využívá a šikanuje. Jenže pak mi došlo, že si to určitě neplánovala, že si jistě nenabalila chlapa s tím, že se od něho nechá týrat. Zkrátka se to stalo. Proto usuzuji, že by se to mohlo stát každé z nás. Od přírody totiž milujeme prevíty, a když tak nějak neodhadneme, kde je ta správná hranice, jsme v tom až po uši. Asi to tak obtížné není.

Proto si taky říkám, že je moc dobře, že tahle kniha vznikla. Je to takové pěkné varování pro ty z nás, které by náhodou chtěly sáhnout po nějakém tom hajzlíkovi. Raději si najděte taťku s pleší, ten vás škrtit nebude. Jasně, nebude to takové vzrůšo, jenže co je moc, to je moc.

No každopádně jako kniha je Naprostý cizinec opravdu dobrá. Je čtivá, svižná, napínavá - všechno, co opravdová kniha potřebuje. Jsem ráda, že jsem se nakonec nenechala odradit názvem a knihu si přečetla. A jsem taky ráda, že jsem díky tomuto příběhu pochopila, že stát se troskou a něčí obětí není tak obtížné. I pro silnější povahy.