Stüelerovy Paměti mají daleko do literárního žánru pamětí, jak jej jsme zvyklí chápat dnes. Namísto retrospektivního toku vyprávění nabízí Stüeler téměř každodenní stručné záznamy o počasí, úrodě hrušek, zelí a ořechů, o koupi nových kalhot, o úmrtí krupských měšťanů… Pomineme-li regionální patriotismus nynějších obyvatelů Krupky, je málo pravděpodobné, že by se našel čtenář, který po této objemné knížce sáhne, aby si ukrátil deštivé odpoledne.