Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945

Pohnutá historie československého letectva ve Francii v letech 1939-1940 dlouhou dobu stála tak trochu stranou tuzemského historického výzkumu. A to i přesto, že právě v období, kdy si nacistické Německo jen těžko uvěřitelným způsobem podmanilo bezmála celou západní Evropu, byla pozoruhodným způsobem založena tradice válečné proslulosti československých letců. Po roce 1989, kdy padla ideologicky podmíněná tabu, se v popředí zájmu ocitla spíše problematika čs. letců ve Velké Británii v letech 1940-1945. Bylo to sice logické, ale vlastně šlo „jen“ o pokračování procesu zahájeného právě ve Francii, o jedny a tytéž letce, tedy o bezmála stoprocentní personální kontinuitu. Přesto, či spíše právě proto, první, dvoudílné vydání této monografie, na jejíž přípravě autor pracoval od poloviny osmdesátých let a publikoval ji v roce 1998, se setkalo s nevšedním ohlasem odborné veřejnosti a širší čtenářské obce. Ačkoli se tedy „francouzská“ problematika do té doby nestala předmětem samostatné monografie hodné toho jména, vůbec se nepotvrdila teze o tom, že domněle konzervativní Češi prý chtějí číst jen o tom, co vlastně už znají. Jejich probuzený zájem si totiž o pět roků později dokonce vynutil dotisk uvedené práce, tentokráte již společně v jednom svazku. Také ten byl prakticky okamžitě rozebrán. Od prvního vydání tedy uplynulo již deset roků, ale autorův výzkum v této oblasti mezitím pokračoval dále. Přispěla k tomu řada okolností. V první řadě využil dosud ladem ležící francouzské archivní materiály a možnost studia německých záznamů, pocházejících ze spojenecké válečné kořisti, která byla teprve nedávno předisponována z USA do Německa. Mezitím rovněž světlo světa spatřila řada dílčích francouzských prací, které se různou měrou dotýkají i československého letectva. V neposlední řadě se mezitím přihlásila řada pamětníků či příbuzných letců, kteří bojovali ve Francii; jejich pozůstalosti odhalily množství písemného a fotografického materiálu, který nemalým způsobem rozšířil dosavadní úroveň poznání. To vše umožnilo zásadním způsobem doplnit, upřesnit a prohloubit původní rukopis. Novou knižní podobu tohoto rozšířeného vydání právě držíte v ruce.
V čem je toto nové vydání opravdu nové? Oproti tomu původnímu jsou zásadně rozšířeny úvodní kapitoly o formování československého zahraničního odboje ve Francii (včetně související „polské“ předkapitoly) a o konstituování jeho vrcholných politických a vojenských orgánů včetně letectva. Nejpodstatnější měrou je však rozšířen, doplněn a upřesněn chronologický sled událostí, který ostatně byl a zůstává jádrem celé práce. Například původní vydání, poměrně chudé na identifikaci konkrétních německých protivníků čs. letců, v tomto směru bylo možno doplnit takřka beze zbytku. Oproti původnímu vydání je rovněž doplněna upřesněna i závěrečná kapitola, pojednávající o málo známé službě čs. letců u leteckých sil Svobodné Francie. Autor rovněž považoval za nezbytné podstatně rozšířit přílohy a především poznámkový aparát (čítající nyní více než 1700 položek). O rozsahovém nárůstu nejlépe vypovídá skutečnost, že oproti celkovým 555 tiskovým stranám původního má toto nové vydání již bezmála 1500 stran, že počet barevných bokorysů vzrostl z původních 45 na 150 a že počet dokumentárních fotografií a faksimilií dokumentů stoupl z 370 až na nynějších více než 1700, přičemž naprostá většina z nich dosud nebyla vůbec publikována.