Soumrak templářů - Hledání svatého kříže

Já jak ty historické romány nemusím, tak když se objeví nějaký pěkný, musím ho mít. A Soumrak templářů je právě přesně ten případ. Původně jsem knížku koupila jako dárek pro svoji maminku – ta tenhle žánr prostě žere – ale pak, když mi knížka nějakou dobu ležela doma, neodolala jsem. Četla jsem totiž plno pozitivních ohlasů, tak jsem si řekla, že to taky zkusím.

A ještě, že jsem tak udělala. Byla bych se ošidila o skvělý, historický thriller. Takhle dobrou historickou knihu jsem snad totiž ještě nečetla. Je to strhující, má to celkem spád, dobrý jazyk, pěkně se to čte, příběh je zamotaný i napínavý, navíc prokládaný mnoha brutálními scénami – atributy kvalitní knihy. Četla jsem jak přikovaná a nevnímala jsme okolní svět. Zhltla jsem to na posezení, a kdyby to mělo o sto stran víc, četla bych dál. Ale to by bylo na škodu. Podle mě je délka tak akorát – všechno sedí, všechno je pěkně vyvážené.

Musím říct, že by mě nikdy nenapadlo, že narazím na historický román, u kterého se budu bát a budu napnutá – většinou je to spíš taková zdlouhavá nuda. To se u Soumraku templářů nedá říct. Prostě nářez. Já si to užila a už se těším, až si to přečte moje maminka – doufám, že bude potěšená. Je to její obor, její nejzamilovanější éra dějin – hodně krutá éra.

Styl knihy mě velice mile překvapil a mohu říct, že od autora bych si ráda přečetla ještě něco. Ať historické nebo ne – píše prostě čtivým a poutavým jazykem a to mi stačí. Jo, jak jsem se zpočátku docela obávala, tak teď má u mě kniha palec nahoru.