Zrcadlení: poněkud deformované věkem a povoláním autora

Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická. Přesto jsem se k této formě, tedy literární, rozhodl proto, abych vyjádřil, pokud možno básnickou formou, ve verších, doprovázených kresbami, to co v běžném životě potkávám, ať již se jedná o věci všední, nebo sváteční. Reflexe jsem snažíl vidět shovívavýma očima, s nadhledem, mírně ironicky, nic neodsuzovat a ponechat případný závěr na čtenáři. Ovšem u některých básniček ani žádný závěr netřeba, týkají se různých maličkostí, které mě v životě těší a o které bych se rád s ostatními podělil. Básničky vznikaly postupně v pauzách mezi architektonickou tvorbou a znamenaly pro mě jakousi relaxaci, nebo lépe změnu v tvůrčí práci. Vznikaly spontánně a reagovaly na momentální podněty v konkretní situaci a čase, ve kterém jsem se nacházel.