(...) Josef Soukal, bohemista, učitel, předseda Asociace češtinářů, organizátor literárních soutěží i čtení a autor řady učebnic, se představuje také jako spisovatel. Napsal totiž sbírku „veršů pro děti (velikého věkového rozpětí)“. Učitel se v autorovi nezapře, dětské čtenáře vyzývá k tvůrčí práci a posílání nápadů, ovšem v knížce nabízí víc než edukaci. Ve svých nejlepších momentech vytváří vlídné žáčkovské či plíhalovské variace (Strejda Ivo lyže má / taky skútr sněžný. / K tetě sviští horama / nastydlý a něžný.) a někdy se dětsky sdílnou formou obrací přímo k dospělým čtenářům...

Josef Soukal z pražského Gymnázia Ústavní, kde pracuje jedenadvacátým rokem, je možná nejplodnější český autor literárních i jiných učebnic a čítanek. Vendelínem a Josefínou letos zabrousil taky mezi autory dětských veršů. Když je psal, sice prý myslil na vnoučata, ale ta nemá. Má jen vysokou školu studující dceru Romanu Soukalovou, která by jednou chtěla mít dvě děti a líbí se jí pro ně právě jména Vendelín a Josefína. (...) Josef Soukal ostatně nezkoumá jen své blízké a neblízké; zkoumá taky knihy – i včetně toho Pottera, jehož se dotýká jemně v Kamarádce sově (str. 11). Prohlíží si Josef Soukal ale rovněž zrcadla petřínského bludiště (str. 39) a vůbec se toho v jeho knize zrcadlí přehršle. Závěrem pak děti vyzývá, aby taky psaly, a to nejradši další verše a veršíky.