(...) V průrvách autorčina pohledu jsou k vidění vážné věci, ale oproštěné od patosu velkých slov. Nic tu nebolí existenciální dramatikou. Nic se tu nekácí, nikdo tu nebojuje, a přece se tu mluví o věcech přesahu, které se dotýkají každého z nás. Po dlouhé době se objevily básně bez špetky post-moderního nihilismu. Rozechvívají, ale smysluplně a dostředivě. Dávají prožít jemné otřesy, které lze ustát. Nad to těší svou civilností, třebaže jde také o verše milostně-lyrické. Básně Niny Karen vás překvapí haptickým prožitkem těla a duše. Jde tu i o váš svět. A jde tu i o vaši cestu naboso.