Rozmarné a tajuplné příběhy ze staré Číny

Vypravěčské umění představovalo ve staré Číně celé zvláštní, košaté odvětví literatury, jehož začátky sahají do dávné minulosti. Čínští lidoví vypravěči vytvořili osobitý novelistický útvar z vyprávění i veršů, který dosáhl značné literární úrovně a jehož čtenářská přitažlivost daleko přesáhla okruh původních posluchačů. Jejich rozkvět se obvykle klade do doby mezi epochou Sungů, zhruba jedenáctým stoletím, a koncem epochy Mingů, začátkem sedmnáctého století. Literární věda je odvozuje od mravoučných příběhů, vyprávěných buddhistickými mnichy na tržištích a jiných veřejných prostorách, ale jejich spřízněnost s čínskou domácí tradicí, např. se staršími tchangskými povídkami, je hlubší. Lecčím také připomínají evropskou renesanční povídku, hlavně starší. České vydání výboruz čínských povídek pořízeného Jarmilou Häringovou vyniká krásou jazyka a díky poznámkám a úvodnímu slovu umožňuje nahlédnout hlouběji do ducha staré čínské kultury.