V rozsahem nevelké knize se autorovi podařilo shromáždit množství podnětných idejí. Na knihu lze nahlížet z různých úhlů a v závislosti na tom ji hodnotit.
Z jednoho hlediska lze knihu považovat za teoretické pojednání o protikladném vztahu mezi náboženstvím a vědou, o vztahu mezi člověkem náboženským a racionálním. Úlohu „spojovacího článku“ mezi jejich jednostrannými postoji mohou plnit vrcholné (transcendentní, mystické) zážitky. Lidé věřící i lidé vědy to však většinou odmítají. První se domnívají, že náleží pouze jim, a druzí je zavrhují jako nevědecké a iracionální. Před takovým stavem a vyplývajícím vývojem A. H. Maslow varuje.
S fenoménem „vrcholných zážitků“ je úzce spojena problematika hodnot, jejich nositele a smyslu vědeckého poznání. Autor upozorňuje, že radikální oddělení náboženské sféry od sféry vědecké může vést (a vede) ke vzniku „od hodnot oproštěné vědy“, vědy, která se dělá pouze pro vědu. Taková věda rezignuje na snahu o porozumění bytí v jeho celosti. A co víc, „morálně indiferentní věda“ se snadno stává vědou nemorální. A to už je jenom krůček k „dobré vědě“, kterou praktikovali lékaři v koncentračních táborech.
Méně tragickým, přesto trýznivým důsledkem je „hodnotová prázdnota“ moderního racionálního člověka, který spolu s institucializovaným náboženstvím odmítl a ztratil přístup k „nejvyšším“, „duchovním“ a vlastně „všeobecně lidským“ hodnotám, jež považuje za pouhý výtvor lidského rozumu. Takový člověk se neustále žene za něčím novým, a když to získá, zjišťuje, že opět nemá nic, co by stálo za to. Oč usilovat, když už nic nemá cenu? To je neuróza moderního člověka. Neuróza z úspěchu, jak říká Maslow.
A. H. Maslow je optimista a jeho odpověď na otázku hodnotové dezorientace či prázdnoty zní: jediný krátký „záblesk nebe“ může změnit lidský život, může člověka uzdravit z jeho neurotického tápání při hledání smyslu, protože při vrcholném zážitku se „Člověk nepochybně a najisto dozví, že život může stát za to, že může být krásný a hodnotný. V životě existují zážitky, které jsou samy o sobě natolik hodnotné, že se mohou stát cílem samotným, nikoli pouze prostředkem k dosažení cíle.“ Takové zážitky jsou ovšem přístupné všem, lidem věřícím i ateistům!
Vlastní esej je doplněna úvodem editora, dvěma předmluvami autora (z roku 1963 a 1970, které jsou zajímavým dokladem vývoje autorova myšlení), devíti přílohami, v nichž A. H. Maslow ilustruje a rozvádí témata jednotlivých kapitol, a seznamem literatury.
Kniha má elegantní úpravu a paní překladatelka Irena Žampachová odvedla dobrou práci. Kniha je prvním počinem nově vzniklého nakladatelství, o jehož plánech zatím mnoho nevíme. Laťka je však nastavena vysoko.
