Doba jedová 8: Infekční šílenství

Že by mikroby mohly způsobovat žaludeční vředy, rakovinu děložního hrdla nebo srdeční onemocnění? Dlouho tomu nikdo nevěřil, a vidíte – je to přesně tak. Teď se zdá, že bakterie, viry, paraziti, plísně a infekční bílkoviny zvané priony vyvolávají i 10–20 % duševních nemocí. Třeba schizofrenie možná souvisí s vlnami chřipkové epidemie a nákazou bornaviry, anorexie a Tourettův syndrom bývají spojovány se streptokokovou infekcí a autismus s pustošivými toxickými látkami ve střevech dítěte. Parazitický prvok Toxoplasma gondii se podílí na narušení pozornosti, hyperaktivitě a obsedantně-kompulzivní poruše. Nesoulad imunitního systému a mikrobů ve střevech činí člověka náchylnějším k depresím i chronickému únavovému syndromu.

Důkazů svědčících o široké škále patogeny šířených duševních nemocí už je spousta a všechny jsou nekompromisní. Řadu z nich nabízí tato kniha. Nejen to… Autorka přináší i další zajímavé postřehy. Například že obavy z parazitické infekce korelují s antiimigrantskými postoji a taková předpojatost je výraznější v době, kdy se lidé cítí náchylnější k nákaze. Odpovídá i na otázky, jak mikroby ovlivňují naše chutě, vztahy a společenský status a proč někteří lidé tolerují, či dokonce podporují takové formy násilí vůči druhým lidem, jako jsou lynčování, holokaust nebo etnické genocidy v Bosně a Rwandě.