Host 2017/7

Oč více se bojíme vlastní smrti, tím víc nás vzrušuje představa, že jednou skončí úplně všechno. V zářijovém Hostu se právě tyto dvě perspektivy v různých textech potkávají. Novinář a literární kritik Ondřej Nezbeda mluví v úvodním rozhovoru o smrti individuální, lidské, s níž se setkával během své práce v hospicu Cesta domů, a rubrika Téma je naopak věnována dráždivým a stále četnějším vizím úpadku západní civilizace a zániku světa. Až se zdá, jako bychom přestávali věřit, že smysl života je v jeho pokračování za horizont naší vlastní smrti. Ale jsou tu i jiné pohledy, které ukazují, že lidský život takový přesah má. Esej čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny míru Liu Xiaobo věnovaný svobodě, jako jedné z nejvyšších hodnot, nebo návrat ke slavnému Sjezdu spisovatelů v roce 1967. V případě Hosta pak nezbývá než přát si, abyste po jeho přečtení toužili po dalším pokračování.