Publikace Josefa Mouchy Válka za studena (Kant, 107 stran, 330 Kč) se zabývá již zaniklým fenoménem povinné vojenské služby. Syrové černobílé snímky poněkud nabourávají vzpomínky některých postarších mužů na dobu, která kovala z chlapců chlapy... Fotky spíše evokují tehdejší tvrzení, že v socialistickém Československu byli všichni muži (až na některé výjimky) zákonem odsouzeni k jednomu či dvěma letům odnětí svobody. (...) Kniha není nostalgickým retrem, spíš vykřičníkem pro šílence a politické dobrodruhy, kteří touží něco takového vrátit.

Publikace Josefa Mouchy Válka za studena (Kant, 107 stran) se zabývá již zaniklým fenoménem povinné vojenské služby. Syrové černobílé snímky poněkud nabourávají vzpomínky některých postarších mužů na dobu, která kovala z chlapců chlapy . Spíše evokují tehdejší tvrzení, že v socialistickém Československu byli všichni muži (až na některé výjimky) zákonem odsouzeni k jednomu či dvěma letům odnětí svobody. Autor nastoupil na vojnu coby zkušený fotograf, a proto ho prostředí plné negativních emocí muselo zaujmout. Na křtu knihy vzpomínal, jak při první příležitosti utekl domů, aby si mohl přivézt aparát. (...) Kontrolní otázka? K čemu byla armáda, která podporovala šikanu, nudila vojáky na politickovýchovné světnici žvásty, kterým nikdo nevěřil, a honila je spíš s koštětem než samopalem? Kniha není nostalgickým retrem, spíš vykřičníkem pro šílence a politické dobrodruhy, kteří touží něco takového vrátit.

Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola, vypadal jsem jako blbec, jak ti všichni dokola… Tutéž dobu a stejné téma jako Nohavicova písnička dokumentují zcela unikátní snímky Josefa Mouchy. Po 35 letech je vytáhl z archivu a uspořádal do knihy. Pár fotek z takzvané "základní vojenské služby" mají doma tisíce českých mužů. Ale zřejmě nikdo ji nemá zdokumentovanou od prvního do posledního dne tak neuvěřitelně důkladně a působivě jako fotograf Josef Moucha. Jeho snímky, které kromě jedné výstavy ležely 35 let ukryty v archivu, nyní vyšly v knize Válka za studena.