Pražské egyptologické studie XVIII/2017

Osmnácté číslo časopisu připomíná 100 let od narození profesora Zbyňka Žáby (1917–1971), jednoho ze zakladatelů současné moderní české egyptologie. Příspěvky v prvním oddílu shrnují jeho život, bibliografii, kontakty s egyptskou bohemistikou nebo práci na staroegyptské krásné literatuře. Žába projevoval také zájem o egyptské starožitnosti a kolegové z Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur připravili zajímavou studii o Žábových kontaktech s muzeem. Tuto část uzavírají dvě krátké vzpomínky od profesorů Jaroslava Oliveria a Pavla Červíčka. Články zahrnuté do druhého tematického okruhu navazují na Žábovy práce, a to zejména ty, které se týkají mastaby vezíra Ptahšepsese z doby 5. dynastie (24. století př. n. l.), kde Žába po dlouhou dobu vedl archeologické výzkumy. Volněji s ní souvisí studie, jež se soustředí na události z 1. tisíciletí př. n. l. v Údolí králů v oblasti dnešního Luxoru v Horním Egyptě. Tuto část uzavírá vzpomínka na nedávno zesnulého profesora Evžena Strouhala (1931–2016), který po dlouhou dobu spolupracoval s Českým egyptologickým ústavem i se samotným Žábou. K tomuto vydání zcela výjimečně přikládáme brožurku s textem žáka Základní školy v Šeberově Vojtěcha Melzera, zabývající se Ptahšepsesovou mastabou. Jak je zřejmé, práce, kterou začal profesor Žába, je stále rozvíjena a oslovuje i mladou generaci. Profesor Zbyněk Žába stál v čele Československého egyptologického ústavu až do své smrti. Toto číslo je důkazem jeho odborného významu a odkazu, na něž navazuje dnes již pátá generace českých egyptologů.