Nakladatelství Univerzita Karlova, Filozofická fakulta

Časopis je věnován novověkým evropským a americkým literaturám, s výhledy do jiných kulturních oblastí. Důrazem na komparativní přístup přispívá k integraci literárněvědného studia.

Kniha je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze pojem smyslu (sens).

Časopis, vydávaný od roku 2004 (původně jako ročenka Semináře nejnovějších dějin) Ústavem světových dějin FF UK v Praze. obsahuje studie českých i zahraničních odborníků.

Časopis, vydávaný od roku 2004 (původně jako ročenka Semináře nejnovějších dějin) Ústavem světových dějin FF UK v Praze, obsahuje studie českých i zahraničních odborníků.

Časopis se zaměřuje na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a metodologické otázky s tím spjaté. otázky s tím spjaté.

Kniha usiluje o dialog mezi současným afektivním obratem v humanitních vědách a zkoumáním filmové formy.

Kniha se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918.

Periodikum Ústavu českých dějin FF UK v Praze seznamuje odbornou i zasvěcenou laickou veřejnost s výsledky stěžejních vědeckých úkolů vázaných na ÚČD a s nimi spojených pedagogických aktivit jejich členů.

Téma čísla: Soumrak tradiční společnosti. Český venkov a maloměsto na přelomu epoch.

Monografie se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století.

Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů skládá dohromady mozaiku životního příběhu významného českého romanopisce a přináší množství dosud nepublikovaných archivních fotografií.

Monografie Jana Bičovského představuje v prvním svazku syntézu současného stavu bádání indoevropské srovnávací jazykovědy v podobě mluvnice rekonstruovaného indoevropského prajazyka, přičemž reflektuje nejnovější poznatky a teorie.

Kniha historika a slavisty Petra Kalety se zabývá otázkami politického života lužickosrbského etnika v době od vzniku NDR v roce 1949 až po sjednocení obou německých států v roce 1990.

Vladimír Svatoň ve své knize uvažuje o komparatistice jako o myšlení, které chce zachytit kontury širších kontextů, než jaké nabízí literatura jednotlivých národů.

Zvláštní číslo časopisu Studie z aplikované lingvistiky představuje rozmanité přístupy k češtině jako cizímu jazyku.

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.

Slovník, který držíte nyní v rukou, zpracovává českou terminologii v oblasti osvojování jazyka (zvláště druhého/cizího) a jeho vyučování, výzkumu v této oblasti, měření a hodnocení.

Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému kontextu.

Hrdinů je na světě velmi mnoho – alespoň potenciálně. Každý z lidí může vypadnout z mezí všednosti a jedním takovým hrdinou se stát. V této knize, vycházející z cyklu rozhlasových esejů, který byl v roce 2015 vysílán na stanici Český rozhlas Vltava.