I obyčejné životy přinášejí velká dramata. Ovdovělá učitelka na dánském maloměstě se rozhodne znovu žít – podle sebe a bez ohledu na to, co si o tom myslí jiní. Román dánské autorky ukazuje, kolik odvahy v sobě musely mít emancipované ženy první poloviny dvacátého století. Bez nich by dnešní ženy nebyly tam, kde jsou.

(...) Unikátní je Nový čas především odlišnou severskou poetikou, za kterou se zajisté hodí poděkovat překladatelce Heleně Březinové. Román se vymyká všemu, co dnes autoři z generace Jessenové nabízejí.

Potěší navíc, že i přes pochmurný charakter knihy autorka nezapomněla na humor. Třeba když Lilly mluví o tom, že jediné, co jí a Hildě v životě zbylo, je touha se taktéž stát něčí mrtvou. Anebo když svou hrdinku nechává dobrovolně se přiznat k tomu, že si konečně může po smrti manžela dovolit „rochnit se ve své hlouposti“.

Ida Jessenová připomíná časy a místa, kde lidé žili tak pospolitě, že ztráta jednoho znamenala ztrátu všech. Kde však také jedna procházka nesezdaného páru znamenala záruku solidních povídaček.

Jako by to všechno už jednou někde slyšela a jen to přenesla na papír. Možné to je. Sama z Jutska pochází.