Jiskřičky v popelu: Návrat na Mizeon II

Návrat na Mizeon I – Na hraně zkázy jsem si vloni přečetla takříkajíc jedním dechem, jak se říká - a pak jsem si přišla tak trochu zrazená, když jsem se z webu autorky dozvěděla, že další díl má vyjít až za rok. Letos v létě jsem se dvojky skutečně dočkala a páni – původní tempo je nejenže zachováno, ale celá věc dokonce ještě graduje! Úplně jsem tomu propadla! Naštěstí nám trojku slibují už do konce tohoto roku, tak jsem samozřejmě napjatá, jak to celé dopadne. Nedávno jsem narazila na zábavně napsanou recenzi věnovanou prvnímu dílu – od Marie Semíkové na XB-1. Trošku mě tam překvapila poslední věta, ve které je napsáno, že je to četba hlavně pro ženy – to mne upoutalo, tak jsem si i chtěla tak trochu ověřit, co recenzentku k tomuto úsudku vedlo. Noooo, já si tedy „čtení pro ženy“ představuju poněkud jinak (něco jako potkali se, zamilovali se, překonali protivenství, vzali se a tak…) – ale mohu se mýlit, každý má právo na vlastní názor, resp. na každý tam najde nějak zdůrazněnou svou osobní linku. Já si to tedy každopádně nemyslím - v mizeonském příběhu se prolíná několik dějových linií, mimo vztahy postav (samozřejmě včetně milostných) se tam řeší záležitosti politické, válečnické a technické, což ten obsahový rámec, ve kterém se obvykle čtení pro ženy vyskytuje, dosti překračuje. Já bych Návrat na Mizeon zařadila nejspíš mezi space opery. Mizeon a další světy kolem, svérázné a živé postavy a jejich individuální cíle, to všechno se postupně splétá do jednoho napínavého barevného celku. Za mě zatím dobrý a těším se na trojku!