Hranice v krajinách

Evu Semotanovou znám již z doby, když jsem ještě blahé paměti studoval na Historii a byla vedoucí mé bakalářky. Když jsem tedy zřel knihu s jejím jménem, říkal jsem si, že to musím zkusit, ačkoliv jsem si všiml, že je to má „oblíbená“ forma, tudíž sborník.

Bohužel, paní profesorka je autorem pouze předmluvy a kratičkého doslovu. Zbytek je směs různých autorů od známějších, jako třeba profesor Žemlička až po neznámé. Jak už je determinován sborník, opět je tu obsah a název místy ve více než volném vztahu. Například hned zpočátku v jedné z nejdelších kapitol o raně středověkých Uhrách, která byla tedy výrazně vzdálena mé představě o „hranicích v krajině“, což samozřejmě může být dáno subjektivní představou takového pojmu.

U některých kapitol, upřímně řečeno, jsem se vyloženě nudil. Například, tuším dvě kapitoly jsou o stávající problematice Euroregionů u nás a průzkumech v nich vykonaných. Nevím, jestli takové kapitoly do takového sborníku vůbec patří. Některé zase byly pro, dle mého mínění, relativně úzce vyhraněné fanoušky kartografie. Jiné kapitoly byly ale zajímavé, například právě ta od J. Žemličky. Pro mě jich ale byla jistě menšina.

Jsem tak nějak „vychován“ ze sborníků povětšinou historiků, které případně zastřešují nějaké vyloženě historické téma a i v těch dochází často k velkým jak kvalitativním, tak kvantitativním rozdílům. A pokud je téma Hranice v krajině, pak je to tak strašně široký pojem, že do něj můžete vložit opravdu hodně. Myslím, že to je chyba této knihy. Vím, že je to sborník a ten se těžko ukotvuje, ale i tak, jeho obsahové rozkročení je tak široké, že jen těžko může najít čtenáře, kterému by se většina líbila, a zároveň našel aspoň nějaké odpovědi na problematiku Hranice v krajině. Některé studie byly na 4*, zbytek ale spíš slabší, výsledek je za mě bohužel někde mezi 2 a 3 hvězdami.