Wavesbury - část druhá: Plukovník a rebelova dcera

(...) Čtivost a dobrý spád je podpořen také prací s délkou vět a odstavci, potěší kvalitně odvedená korektura, až na opakující se problém se špatně zapsanými příslovečnými spřežkami. Prvkem, který pomáhá budovat atmosféru, je přímá řeč prošpikovaná na vhodných místech slůvky z národních jazyků. Ta dodávají navíc i osobitosti jednotlivým postavám. Například Skotka Elizabeth vyjádří údiv nebo hněv gaelsky, sem tam je pro hrdiny nutné použít nějakou francouzskou frázi nebo německou vojenskou hodnost či šlechtický titul. Text má dobrý spád, tempo i gradaci. Je podán profesionálně a plyne lehce. Styl je nenáročný a čtivý, sem tam záměrně vyznívající knižně, až lehce archaicky. Zjevně je inspirovaný filmovými díly jako Fanfán Tulipán, Černý tulipán nebo možná Mayovkami. (...) Velkou devizou je výborná znalost zvoleného úseku historie. Jistě, žánr je celkově odlehčený a má svá úskalí, ale v tomto případě to rozhodně není neznalost jeviště, na němž Návara své hrdiny předvádí, což je velká úleva. Dílky ze skládačky reálných dějin přináší příjemnou a dobře budovanou atmosféru, kterou je snadné autorovi věřit a přistoupit na jeho hru. (...) Série Wavesbury je vlastně taková červená knihovna pro muže. Místo vztahů, plesů a popisů rób se dočkáte akčních scén, bitev a popisů uniforem. V jádru je však tatáž touha po jednoduchém světě s jasně definovaným dobrem a zlem, okouzlujícími a charakterními hrdiny a po romantickém dobrodružství.