Náledí

Autorka tohoto detektivního románu vystudovala matematiku, což vyžaduje jak analytické, tak i syntetické myšlení. Psaní detektivek vyžaduje vypravěčský talent. Zdá se, že autorka má obojího naštěstí dosti.
Náledí je thriller vyprávějící o vině a trestu. Jak se vyrovnat se svým svědomím, když se zachovám ve vypjaté situaci špatně a mohu si sice opakovat, že se možná nic nestalo, ale ono se stalo a já to moc dobře vím a jen se snažím nějak přikrýt zásadní selhání? Jak dále žít, když místo svědomí, které dřív existovalo a fungovalo, nastoupí strach, zbabělost a prospěchářství? Ne nadarmo použila autorka v úvodu knihy výrok Martina Luthera: Lež je jako sněhová koule, čím dál se valí, tím je větší…

Osud zadaných milenců se v několika sekundách protne s osudem muže, který nabídne neznámé ženě s taškami plnými nakoupených věcí v supermarketu, že ji sveze domů. Jejich životy se setkají v několika zásadních vteřinách, kdy jeden vůz míjí hlubokou zasněženou strž a jiné auto jedoucí na zledovatělé silnici. Na počátku příběhu se jeho aktéři neznají, ale někdo z nich o nich ví víc, než by si byli čtyři roky po osudové události ochotni připustit. Jak se vyrovnat s hlubokou nepomíjivou vinou, kdy neposkytnutí pomoci z důvodů zakrytí osobního selhání devastuje dříve integrované osobnosti i tím, že na povrch vyplouvají traumata, s kterými se nikdy nevyrovnali?
Autorčin matematický mozek ale neklade jenom tyto otázky. Rozehrává brilantní a neotřelou zápletku i nezvyklý způsob vyprávění, v kterém se všichni protagonisté dívají a zpracovávají tentýž příběh svýma očima. Hnacím motorem je nejen zbabělost jdoucí ruku v ruce s nenávistí, ale i euforie z pomsty. Ale všechno se může, jak známo, vymknout z rukou…