Tekutá modernita

(...) Základní idea celé knihy je jednoduchá: V tradiční společnosti i v klasické, organizační, pevné modernitě bylo základním problémem uchránit individuum před všudypřítomnými, nekompromisními, často opresivními tlaky společnosti. Tato emancipace se zdařila natolik, že člověk je stále více osvobozen nejen od utlačivých vztahů, ale od jakýchkoliv společenských vazeb. Společnost se stáhla někam do pozadí a člověk zde stojí sám a je na něm, dokáže-li svoji emancipaci oslavovat jako nebývalou svobodu, či se pod ní naopak hroutí v nebývalém osamocení. (...) Vytvoření "lepších podmínek pro svobodné podnikání", konstatuje Bauman, znamená bezpodmínečnou kapitulaci politiky a veřejnosti před zájmy firem. Vládám pak nezbývá, než veškeré své regulační páky využít ve službách další deregulace, která je opět o kousek dále odstaví na vedlejší kolej. Posledním úkolem vlád pak je zvýšit poddajnost svých občanů vůči požadavkům cizích firem. (...) Líčí nejzazší triumf individualismu, jenž spočívá v tom, že společnost svým členům již téměř nic nenařizuje, zároveň však vůbec za nic neručí. Člověk se od společnosti osvobozuje natolik, že už nemůže doufat, že by své trable mohl kdy změnit s její pomocí. Nezbývá mu, než čelit jim jen sám za sebe, což by bylo férové v případě, že by rizika nebyla produkována systémově. (...) Své úvahy ilustruje Bauman příklady z prostředí supermarketů, ze světa médií, především televize, z prostředí fitness center a fungování trhu práce. To dává jeho rozborům lehkost a posiluje jejich přesvědčivost.