Je mnohdy až s podivem, jak je člověk schopen totálně zblbnout v momentě, kdy ho ovládne chtíč, a on si naivně myslí, že je to láska. To je pak ochoten přistoupit na věci, za které by odsuzoval někoho jiného, kdyby on byl v roli jen pouhého pozorovatele. Poťukával by si významně na čelo a vyslovoval nechvalné teorie o důvodu okamžitého pomatení...