Královna děsu aneb Panická porucha

Královna paniky, proč se jí klaníme a jak jí přemoci. Touto větou by se dala kniha celkem dobře shrnout. Je toho ale mnohem víc.
Jak panická ataka vypadá, na koho se obrátit a proč je to důležité. Kniha poradí, trochu utěší a v neposlední řadě dodá odvahu bojovat. A to je u téhle nemoci velmi důležité. Boj s ní totiž můžeme vyhrát jen my sami v sobě. Neznamená to však, že si nemůžeme říct o pomoc. Ba právě naopak.
Mluvit o panické poruše je velice důležité, i na to kniha důrazně apeluje. Za sebe můžu jedině potvrdit, že je to pravda.
Kniha je vhodná jak pro nás, kteří si něčím podobným prošli (či procházejí), tak pro ty, kteří si chtějí jen rozšířit obzory. Někdy díky tomu můžete poznat, že někdo vám blízký potřebuje pomoc.
- Teri

Kniha v sobě nese velice důležitou myšlenku, ale celkově je to takový nepovedený kočko-pes. V průběhu čtení jsem postupně musela začít přeskakovat a listovat, jinak bych ji ve třetině odložila.

Kniha je složená z rozhovorů se známými osobnostmi, které jsou následované tzv. intermezzy, jež představují subjektivní a za mě až nevhodné hodnocení životních příběhů těchto lidí. Pro jakési vyvážení má sloužit "odborná" část, kdy doktor Honzák popisuje vědecké souvislosti panické poruchy, kterým běžný čtenář jen těžko porozumí, pokud se nekamarádí s chemií a biologií. Vědecká a nevědecká část tak v knize spíše vytváří kontrast, než že by se navzájem doplňovaly.

Co mi hodně vadilo byl nevyvážený prostor, který byl osobnostem poskytnut. Z délky a obsahu rozhovorů tak lze spolehlivě určit oblíbence autorů, když jsou někteří dotazování pouze na panickou poruchu, jak by to dle mého názoru v této knize mělo být, a jiní vypráví svůj životní příběh málem od dětství až k výzvám po hodnocení vzdělávacího systému. Díky občas až adoraci těchto osobností jsem spíše než uklidnění měla pocit "proč ty bys měla mít úzkosti a obtíže, když nejsi známá, slavná a přepracovaná". Na ukázku otázka autorů z knížky, která snad shrnuje, co se snažím říct:
"Jenže ne každý je na takové intelektuální úrovni, všichni se nedokážou analyzovat, rozebrat svou situaci (...). Co pomůže běžnému člověku, když ho postihne panická porucha?" (str. 72)

Tak se ptám, co pomůže běžnému člověku? A odpovídám, to v této knize nehledejte.