„Na krátkou chvíli mě však obklopí cesmína a já zapomenu, kde jsem. Zapomenu na dům, který za-tím nepovažuji za domov. Zapomenu na svou hektickou práci. A vtom mě něco napadne. Pomyslím si, že na toto místo by se hodily včely, a moje myšlenky se rozeběhnou jako divocí koně. Překvapeně ucouvnu.“
Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v...