(...) Kniha totiž odměřuje čtenáři přímo koňské dávky ironie. Jejím nejčastějším objektem je sám spisovatel, jeho literární úspěchy i životní prohry. S laskavým pochopením vzpomíná na rázovité příbuzné z rodného Indianapolisu a na jejich zděšení, když se rozhodl věnovat psaní, ale i na méně šťastné události, jakými byla sestřina smrt a následná adopce jejích dětí, rozvod nebo šílenství syna Marka. Úsměv, s jakým těmto věcem dokáže čelit, nemůže nepřipomenout hlavní hrdiny jeho povídek.

Na začátku osmdesátých let se americký spisovatel Kurt Vonnegut jr. (1922) rozhodl vydat vzpomínkovou knihu. Nazval ji Květná neděle a dal jí podtitul Autobiografická koláž, čímž čtenáře upozorňuje, že nepůjde o typické, souvisle vyprávěné memoáry.

(...) Vonnegutova příjemně střapatá autobiografická koláž působí naopak mezi třemi svazky jeho vzpomínkových črt nejintimněji a nejsdělněji, takže je s podivem, že s ní naši vydavatelé tak dlouho otáleli. (...) Víc než jako koláž bez ladu a skladu vyhlíží Květná neděle jako příklad autorovy oblíbené mozaiky, ve které vše promyšleně plyne od pohledu na rodinné zázemí až po nejrůznější ukázky toho, jak se v praxi projevuje spisovatelovo tvůrčí krédo.