Otec na útěku

Knížku Tomáše Jadlovského Otec na útěku jsem přečetl jedním dechem - prakticky za jeden den, přestože téměř jinak vůbec nečtu. Kniha je poutavě napsána neobyčejnou lehkostí, svědčící o autorově literární erudici. Trochu mi to z klasické literatury připomnělo příběh Jeana Valjeana. Mimo jiné jsem zde našel i mnoho zajímavých životních postřehů, někdy až filozofického charakteru. V dnešní rozkolísané době chybí řád a často se řeší nesmyslné problémy, na které dříve nebylo ani pomyšlení. Přitom přirozené role muže a ženy v rodině, díky feministickým a rádoby liberálním názorům, jsou zcela potlačovány. Nechce se ani věřit, že se jedná o trpkou realitu a co všechno je možné v dnešní společnosti zažít. Přestože má Dr. Jadlovský mnoho důkazního materiálu, dovolání prakticky není možné. Na tomto pravdivém příběhu je nanejvýš obdivuhodné, co vše Tomáš obětoval, co vše vykonal, aby mohl na pár hodin 1x za měsíc navštívit svého synka v dalekém Španělsku, což bylo i několikrát na místě zmařeno. Mimochodem to svědčí i o jeho mimořádné inteligenci, vzdělanosti a schopnostech nejen v oblasti diplomacie a vystudované lingvistiky, ale i historie, filozofie a práva. Není pochyb o tom, že tyto vlastnosti by velice pozitivně ovlivnily vývoj a výchovu jeho synka, včetně bezbolestného se naučení dalšího jazyka(ů). To, co prožil od chvíle, kdy ho napadaly černé myšlenky při procházce okolo mostu Lanfranconi v Bratislavě až do dnešních dnů je ohromující, obdivuhodné a zároveň smutné, zkrátka silný, až neuvěřitelný příběh. Jedinou útěchou mu může být vědomí, že rok prožitý se synem v Arménii není zmařený, neboť šestileté dítě si již pamatuje zážitky z tohoto období a jsem přesvědčen, že si v budoucnu ještě vše náležitě vynahradí. Čas teď už totiž hraje pro ně. Kniha by mohla posloužit i pro scénář k hranému filmu. Podobné téma bylo již zpracováno v americkém oscarovém filmu Kramerová versus Kramer s Dustinem Hoffmannem v hlavní roli. Na rozdíl od skutečného Tomášova příběhu šlo o smyšlený námět, pravděpodobně inspirovaný běžnou realitou v oblasti rozvodů a opatrovnické péče.

Vyjímečná kniha. Konečně někdo napsal pravdu syrovou, takovou jaká je. Pan Jadlovský se stal "zločincem", protože chce vychovávat vlastní dítě. Kdybych to sám nezažil a neviděl, nevěřil bych. Ale je to tak. Ta kniha je nejen velmi čtivá a svým způsobem je pro rodiče zbavené možnosti podílet se na výchově vlastního dítěte dílem typu "Na západní frontě klid". Je to však hlavně sonda do pokryteckého českého soudnictví, které ničí rodinný život deseti-možná již statisíců rodičů, převážně otců a jejich dětí. Je neskutečná ostuda, že v celé EU, zaštiťující se lidskými právy, se nenašel nikdo, kdo by zasáhl ve prospěch pana Jadlovského a jeho syna-českého občana.