Chlorid sodný

Ach Jussi, Jussi...
Tak mám dojem, že sám autor ztratil páru o tom, čím jsou postavy této série charakteristické. Jediné, čeho se drží od prvního dílu je Asadova posedlost velbloudy, ale už ani to není tak vtipné, jak bývalo. Bohužel. Tuto sérii jsem si oblíbila, ale je pravdou, že od dílu pět jde kvalita rapidně dolů. Hned po Marcovi se mi tento díl líbil nejméně.
Celková kriminální zápletka ještě ušla, ač to nemělo ten správný spád a napětí. Ale povaha hlavních postav se tak proměnila, že je to do očí bijící a jednotlivé dialogy mi k daným postavám jednoduše nepasují.
Takže Jussi tentokrát opravdu zklamal.
Další díl si určitě přečtu, ale už to bude spíše ze zvyku a nostalgie, protože čtu autora od doby, co začal v Česku vycházet...