Kde zpívají raci

Kniha s nánosem romantiky, která se místy chová, že by chtěla být nalezena v románech pro ženy. Jsem ale přesvědčena, že si obhájila místo ve světovce.
On je to prostý příběh, který by normálně zapadl. Prostá dívka se zamiluje do chytřejšího kluka a život jim hází klacky.
Ale nezapadl. Díky přírodě, která tu má dominantní prostor. Díky větám jako: “A v celém širém světě biologie hledala odpověď na otázku, jak může matka opustit své dítě.” nebo “Zasmála se kvůli němu, to nikdy neudělala. Obětovala další kousek sebe jen proto,aby mohla mít někoho jiného.”
Celou dobu jsem si užívala tu předzvěst něčeho špatného, co se od začátku příběhu vznáší ve vzduchu a je vám naznačeno hned na prvních stránkách, že nás čeká.
A já tu husinu z nevyhnutelného můžu. Můžu to beznadějné doufání, že to dobře dopadne i když velká část mě ví, že právě za ten drsný, realistický konec s chuti přidám hvězdu.
No, hvězdy jsou nakonec čtyři. K závěru mi vadila zkratkovitost vět a dialogů. Konec mě uspokojil jen částečně, ale doporučovat tento romantický příběh s detektivních nádechem budu.

Příběh Kyi, dívky, která žije v bažině a její rodina jí opustila. Zbyla tak sama a snaží se přežít a uchopit život do svých rukou. V druhé časové linii sledujeme vyšetřování vraždy mladíka, který byl uznávaný v místní komunitě. A jednou z podezřelých je právě „holka z bažiny“.

Když jsem tuto knížku začala číst, byla jsem unesena a měla jsem velká očekávání. Bohužel však v polovině knihy přišel zlom a mé nadšení nevydrželo.

Hned od začátku vás kniha vtáhne do děje. Je to napínavé i smutné. Opravdu se Vás to dotkne. Popisy krajiny a přírody jsou zde neskutečné. Představivost pracuje naplno a vy máte pocit, že se potřebujete jet podívat, kde vlastně Kya žije a jak to tam vypadá.
Ač je to více popisné, ne nijak moc akční, čte se to dobře, člověk se u toho nenudí. Kyu si zamilujete a budete jí fandit.

Kolem poloviny knihy přišla romantická linka, která mi tam nejprve seděla a autorka nám přibližuje, jaké to je, když opravdu osamocený člověk touží po doteku, po lásce, po tom, s někým být. Ale pak se to pro mě zvrtlo a kniha se přehoupla do červené knihovny a všechno tam pro mě bylo moc „růžové“.

Přišlo mi to jak Pygmalion, jak pohádka o tom, jak chudá holka ke štěstí přišla. Bylo to pro mě hodně neuvěřitelné a čtení jsem si už tak neužívala. A pak i konec, kde Vás čeká ještě překvapení mně bohužel přišel spíše směšný.

Knihu jako celek však úplně nezavrhuji, začátek jsem si skutečně moc užila a věřím, že si své čtenáře rozhodně najde.
3,5*/5*