Na králův příkaz

Ondřejovi z Rohatce se konečně podařilo vyvléci se z osidel, která mu kladl křivoklátský purkrabí Chval z Valdéře, jenž ho chtěl připravit o hrad Jenčov, bohaté naleziště železné rudy, hutě a hamr na výrobu železa. Chval byl vždy mužem Jana Lucemburského, zatímco Ondřej manem markraběte Karla. Vztah obou Lucemburků byl vždy komplikovaný, a i když nakonec král Jan uznal, že je Ondřej v právu a darovací listinu na Jenčov, kterou vystavil jeho syn Karel, uznal a stvrdil i svým podpisem a pečetí, nemohl jen tak ustoupit, aby neztratil tvář. A tak stanovil Ondřejovi podmínku, že se bude muset, pokud ho on sám vyzve, zúčastnit tří jeho válečných tažení. Píše se rok 1341 a králi zbývá necelých pět let života. Zapomene král na tuto svoji malichernost, nebo bude Ondřej vyzván k tomu, aby ho do bitvy následoval?