Dosah spásy

Zamáčknul jsem slzu, když jsem dočetl. Inu tato kniha mi přišla taková lidštější, konečně jsme viděli vojáky a následovníky pluku jak dělají chyby, projevují city, interagují a zraňují druhé (myslím tím citově). Bylo zde několik velmi silných témat. SPOILER astartes co už nejsou moc lidé a ani nadlidé, prostě stroje na zabíjení kterým docela dost chybí to že se nemůžou rozmnožovat a jsou vlastně nesmrtelní mrzáci (když by byly rodiči, změnilo by je to - docela kontrast když vidíme stejnou optikou Gaunta). SPOILER SIlné téma následovnic a následovníků trénu, vykrystalizované v Elodii, když jsme jejíma očima trochu víc viděli co asi můžou prožívat tito lidé. A parádní důvod proč nevyplnit svatební papíry - počítám s tím že už se nevrátím a je třeba věřit že se vrátím (myšleno vojákem z boje) abych se skutečně vrátil. SPOILER další silné téma související s předchozími dvěma Gaunt a jeho syn, vyvedení z míry tím že milovaná bytost je na nejnevhodnějším místě na světě (v bojové zóně) + podoba synovy matky v její osobní strážkyni a citové vzplanutí Gaunta k ní. A ano Gaunt patrně udělal mnoho chyb, přehlédl ošklivou pátou kolonu ne tak loyájlních vojáků (Meryn a spol) a nikdo si asi nepoložil otázku co když je jejich zajatec touhle misí manipuluje, nebo že mohou propadnout Warpu a zkaženosti díky věcem získaným jejich misí. Prostě paráda. Dám plný počet, moc se mi to líbilo