Nadsamec

Přehnaná maskulinita, machismus, víra v nadlidskou mužnost. To vše geniálně ironizuje Alfred Jarry ve svém satirickém románu „Nadsamec“. Jde vlastně o jednoduchou satirickou hříčku s velmi prostým, možná až absurdním dějem. Třicetiletý, pohádkově bohatý Ondřej, který zatím v životě nic nedokázal, protože svůj majetek pouze zdědil, chce vytvořit světový rekord v živočišné konzumaci primitivního sexu.
Je schopen muž vykonat desítky souloží za sebou, aniž by měl dost? A najde ženu, která by byla tento „nekonečný“ akt ochotna vykonat? Na opulentním večírku, plném povrchní konverzace a prázdného plkání, uzavře se svými kumpány z vyšší společnosti sázku, kterou chce za každou cenu vyhrát.
Jarry píše „Nadsamce“ jako automatizovanou a přetechnizovanou vizi banální budoucnosti, ve které je vše možné, ale za cenu ztráty lidskosti. Jeho kniha je sžíravě vtipná, plná na svou dobu nemyslitelných obscénností a vulgarit. Unikátní je i překlad Jaroslava Zaorálka, který bravurně vystihl podstatu spisovatelova vypravěčství.