Dům knih

Román na pozadí skutečných událostí. Známý nakladatelský dům Ullstein, zlatá dvacátá léta minulého stolení a tři silné ženy. Rosalie se zamiluje do generálního ředitele impéria – Franze Ullsteina a tím se rozjede vlak pomluv, intrik a nenávisti.

Silné ženy, knihy, móda, láska, intriky, skutečné události – ano, tato kniha mě okamžitě zaujala. Kromě krásných a chytrých žen se podíváme, jak v minulém století fungovalo nakladatelství – od psaní článků a textů, přes tisk knih, až po jejich propagaci. To se mi nikdy neomrzí.

Je tu skvěle vylíčeno období mezi válkami. Na jedné straně nadšení po konci první světové války, spousta energie, nápadů a elánu. Ale na straně druhé už Hitler pomalu nastupuje k moci a lidé se začínají bát, co s nimi bude dál.

V příběhu potkáte hned několik slavných osobností, namátkou třeba Alberta Einsteina. Podíváme se tak do vyšších kruhů společnosti, ale zároveň nás některé postavy zavedou i do chudých čtvrtí, kde autorka popsala bídu a nouzi.

Celý příběh by se mi líbil, ale měla jsem problém s tím, jak je napsaný. Nesedlo mi to. Na můj vkus to bylo psáno moc jednoduše, naivně, povrchně a předvídatelně. K žádné z postav jsem si nedokázala vytvořit vztah, možná jich tam bylo až zbytečně moc, a tak nedostaly prostor, který si zasloužily.

Každopádně, když budete přistupovat ke knize jako k milé oddechovce, bez velkých očekávání, věřím, že nebudete zklamáni. Já bohužel čekala něco víc.