Černočerné srdce

Detektivní série s Cormoranem Strikem patří mezi mé oblíbené a řekla bych, že zajímavost děje má vzestupnou tendenci (stejně jako počet stran) u každého dílu. Přiznávám, že zde už jsem z toho počtu stran byla poněkud rozpačitá, ale rozhodně mi to nezabránilo si šesté pokračování přečíst.

Černočerné srdce je sice poněkud obsáhlejší kousek, ale naštěstí je, stejně jako předchozí díly, neskutečně čtivě napsaný. Tentokrát se autorka pustila do velmi jasného poselství – ukázat, že svět internetu není vždy naprosto bezpečný, a že je velmi důležité chránit své soukromí.

Kniha má několik dějových linek a jedna z nich souvisí přímo s vyšetřováním. Čtenář se zde ocitá v jakési virtuální hře, kde má možnost si přečíst chatové konverzace uživatelů a moderátorů. Přiznám se, že tohle bylo pro mne osobně neskutečně úmorné. Princip hry jsem nepochopila (není to naštěstí vůbec důležité), chatové konverzace mě mátly. Ale ano, pochopila jsem, že k vývoji děje je tato linka potřebná a naštěstí jsou to jen krátké pasáže.

I když se mi celkově kniha líbila (je čtivá, akční i napínavá), mám k ní pár malých výhrad. Tu první jsem již zmínila – úplně mi nesedly „internetové“ části. Dále bych knihu lehce zkrátila – některé části příběhu jsou velmi detailní a myslím si, že je to až zbytečné. Také jsem se musela drobně pozastavit nad tím, jak z celého příběhu vyznívá náhled na ženy (není to nic extra dramatického, ale prostě se mi to nelíbilo). A jako poslední jsem si nechala dějovou linku s Charlotte – prosím už ne! Vynechme ji z toho, netahejme jí sem, nebo mne z toho už trefí.

Tvorba Rowlingové pod tímto pseudonymem má zjevně klesající tendenci. Na prvních příbězích jsem obdivoval skvěle zvládnutou zápletku, výbornou práci s jazykem, udržování napětí a tah na branku. Zatímco 5. díl už mne zaskočil svojí rozvleklostí a ztrátou tempa, 6. díl je naprosto příšerný. Neskutečně otravný příběh z prostředí adolescentů účastnících se jakési nejasně popsané hry, je kombinovaný se zcela zbytečnými citacemi fiktivních chatů zabírající cca 1/3 knihy (!), které až na výjimky neposouvají dění kupředu. Celkově to působí dojmem, jako kdyby autorka byla placena od každého slova, takže se snaží o co nejnafouklejší dílo. Motivace jednotlivých osob je zmatená, každou chvíli se mění a v samém závěru překvapivě vytažený pachatel jako králík z klobouku by mohl být nahrazen v podstatě kýmkoliv jiným. Knihu jsem četl co nejrychleji, s rostoucím odporem a jen proto, abych se dozvěděl, jak to dopadlo. Ale požitek, požitek jsem z toho neměl žádný. Odpad a vyhozené peníze.