Familiár

Familiár je historická fantasy, která jistě naláká všechny milovníky tajemství, magie a také zajímavého prostředí. Příběh je čtivý, místy dokonce i zábavný a nechybí tu, stejně jako u ostatních autorčiných knih, ani perfektní popisy míst či růzronorodé postavy. Děj čtenáře přivede do honosných sídel, chudších domů i do věznice, poodhalí mnohá tajná přání, ukáže prohnané intrikány a nechybí ani pár lechtivých chvilek.
S politováním musím konstatovat, že hlavní hrdinka mi moc nesedla – Luzia, drobná a vlastně neviditelná posluhovačka je sice popisována jako chytré děvče, ale občas se tomu těžko věří. Připišme jí k dobru, že mě občas i pobavila. Co ovšem autorce jde perfektně (alespoň pro mne), jsou temné mužské postavy – zde je to familiár Santangel, kterého se všichni bojí a nikdo o něm nic moc neví.
Příběh jako takový se mi líbil, avšak mám z něj dost rozporuplné pocity. První půlka je celá taková vtipnější, odlehčenější, v té druhé výrazně „přituhne“ a rázem tu máme temný příběh, nepříjemné chvilky. Mne osobně trápí nejvíc, že po dočtení mi zůstalo mnoho nezodpovězených otázek... jak, proč, cože? Vím, že autorka umí otevřené konce, aby nalákala na pokračování, ale toto je samostatná kniha, o to víc mě to dráždí.
Jedinci ovládající magii, kteří se skrývají, bohatí šlechtici, kteří někoho takového v okolí mají, jej nadutě ukazují. A vše to bedlivě pozoruje inkvizice, která takové chování přísně trestá.
Familiár je zajímavý příběh, který upoutá, ale ukáže i mnoho rozporů.