Návrat domů

Návrat domů přináší vyvrcholení celé rodinné ságy, a ani tentokrát není čtenář ochuzen o syrové a drsné vyprávění ze života hlavní postavy, Jany Kippové. Jak se dalo očekávat, hlavně po extrémně dramatickém konci druhého dílu, není ani tento díl zrovna veselou četbou. Ale kdo četl první dva díly, jistě nevynechá ani tento.
Příběh navazuje tam, kde minule skončil a pochybuju, že někdo čekal nějaký jiný (veselejší) začátek. Opět tu nechybí závažná témata, seznamujeme se i s dalšími střípky Janiny minulosti (očividně měla celý život smůlu na špatné muže) a navíc celým dílem rezonuje zdrcující pocit ze ztráty osoby blízké.
Není to čtení pro každého. Autorka si u ničeho nebere servítky a její vyprávění je místy opravdu drsné. Ano, jsou tu i světlejší chvilky, plné lásky, porozumění a naděje, ale většinově jde o depresivní čtení, ze kterého čiší beznaděj a bezmocnost.
Tenhle třetí díl je důstojným zakončením, ale přiznám se, že na můj vkus toho už bylo Janě naloženo až příliš. Všechny její vztahy (nejen ty milostné) jsou pochroumané, dokonce ani chystaný pohřeb se neobejde bez problémů. Trochu mě rozčilovala s tou svou umíněností, kdy jde sama do očividných problémů (i když jsem jí tak nějak chápala), ale na druhou stranu jsem jí obdivovala, že i přes svůj život „na nic“ se snažila pomoct lidem v nouzi.
Návrat domů skrývá i několikero překvapivých momentů a jsem ráda, že jsem se dozvěděla zase víc z Janina života. A musím přiznat, že porušená gramatická pravidla mě už nechala zcela chladnou.
První dva díly se mi líbily o trochu víc, ale rozhodně nelituju, že jsem si přečetla i tento. Jen doufám, že Janě už bude líp!