Kostitepci

Kostitepci je první díl YA fantasy série, která je plná duchů, samozřejmě kostí, bojů a magie. Nesmím zapomenout ani lehkou romantickou linku, trochu toho humoru, a také napětí a nečekaných zvratů. Líbit se bude jistě hlavně těm, kdo mají rádi ve fantasy romantiku a nečekají epickou bitvu plnou mrtvých (do příběhu se totiž dostáváme dávno po bitvě, ale mrtvých /či spíše nemrtvých/ je tu pořád dost).
Nápad příběhu je výborný, stejně tak se mi moc líbilo využití magie. Ovšem jak jsem se na tenhle příběh těšila, tak musím rovnou přiznat, že mé nadšení od prvních stran spíš uvadalo. Autorka totiž už od začátku vše dopodrobna vysvětluje (budiž jí přidáno k dobru, že nechce aby někdo tápal), jenže mne to spíš dost mátlo. Některé věci opakuje, což považuji za zbytečné a ději to na svižnosti moc nepřidá.
Naštěstí pak přišel zlom (bohužel pro mne až v poslední čtvrtině knihy), kdy mě to opravdu začalo bavit a byla jsem zvědavá, co bude dál. Jak je vám už asi jasné, moc toho nebylo, neb přišel konec...
Kupodivu mi nijak nevadila ani žádná z postav – Wren by sice občas potřebovala trochu vychladnout, ale zase rebelská a paličatá hlavní hrdinka je lepší než slušňačka, se kterou není zábava. A i když jsem si ty nemrtvé představovala trochu jinak (asi bych měla číst míň upířin), ve finále jsem si je taky oblíbila – já vím, zní to divně, ale je s nima sranda. (Potkat v lese bych je ale nemusela.)
Kniha Kostitepci mě sice neuchvátila tak, jak jsem si představovala (a očividně budu jednou z velmi mála), ale ve finále mě dokázala zaujmout natolik, že si nejspíš přečtu i další díl. Přece jen mě zajímá, jak tohle dopadne...