Joan miluje hvězdy, ty na nebi. Pracuje jako profesorka na univerzitě. Když NASA zveřejní inzerát, že hledá první astronautky do vesmírného programu, změní se jí život. Je vybrána a začíná výcvik s partou skvělých lidí. Joan sebe chvílemi ani nepoznává, neboť objevuje o sobě až netušené a nové věci. Pak ale přijde rok 1984 a všechno se změní.
Taylor Jenkins Reid, autorka, jejíž knihy buď miluji, nebo mě nechávají chladnou. Po dočtení Atmosféry, se jejich počet vyrovnal. Je to 2:2. Dvakrát jsem byla nadšena, tentokrát to ale nebylo.
Můj hlavní problém bylo prostředí, kde se celý příběh odehrával. Nacházíme se ve vesmírném středisku, ve kterém se dozvídáme spoustu a spoustu odborných výrazů. Věděla jsem, kde se příběh odehrává, ale čekala jsem, že tam od začátku bude více lidských témat a více romantiky, takhle mě to vůbec, ale vůbec neoslovilo. Neustále jsem čekala, kdy přijde to něco, kdy mě příběh zasáhne. Přišlo to, dokonce jsem i brečela, ale to, že posledních dvacet stránek pro mě bylo skvělých, je prostě málo.
Když jsem četla autorčinu knihu Daisy Jones and The Six, byla jsem naprosto nadšená a prožívala jsem každičkou stránku, ale to bylo hlavně i tím, že jsem se ocitla v prostředí, ve kterém mi bylo dobře.
Abych to shrnula, Atmosféra není špatná kniha, to rozhodně ne, ale pokud k ní přistupujete jako já, že chcete emotivní příběh od začátku do konce, možná budete zklamáni. Anebo prostě mi jen nesedla. Zkuste ji a uvidíte 😊
Joan miluje hvězdy, ty na nebi. Pracuje jako profesorka na univerzitě. Když NASA zveřejní inzerát, že hledá první astronautky do vesmírného programu, změní se jí život. Je vybrána a začíná výcvik s partou skvělých lidí. Joan sebe chvílemi ani nepoznává, neboť objevuje o sobě až netušené a nové věci. Pak ale přijde rok 1984 a všechno se změní.
... 
