Manželství jako špatný vtip

Elena žije na první pohled spokojený život. Má milujícího manžela, pětiletého syna, dobrou práci a zdá se, že jí vlastně nic nechybí. Jenže pak přijde okamžik, který všechno obrátí vzhůru nohama. Najednou zjišťuje, že její manželství není takové, jak si celou dobu myslela. A právě tady začíná příběh, který není jen o nevěře, ale hlavně o hledání vlastní hodnoty a o tom, jak znovu najít sama sebe.

V poslední době se mi do ruky dostává poměrně hodně knih s tématem nevěry, takže jsem měla trochu obavu, aby se příběh neopakoval. Naštěstí se to nestalo. Autorka k tomuto tématu přistoupila trochu jinak a několikrát mě dokázala překvapit. V příběhu se objevilo několik zvratů, které jsem vůbec nečekala, a právě díky nim jsem měla chuť pořád číst dál. Nebyla to úplně kniha, kterou bych přečetla na jeden zátah, ale rozhodně mě bavila natolik, že jsem ji měla za dva dny přečtenou.

Hlavní postava Elena mi byla sympatická. Nepůsobila jako dokonalá hrdinka, ale jako úplně obyčejná žena se svými chybami, nejistotami i dobrými vlastnostmi. A právě to mě na ní bavilo. V průběhu knihy prochází velkým vývojem. Ze ženy, která se často přizpůsobuje druhým a trochu zapomíná sama na sebe, se postupně stává sebevědomější člověk, který si začíná uvědomovat vlastní hodnotu. Přišlo mi to, jako když se z nenápadného ptáčátka stane krásná labuť. Tenhle vývoj jsem jí opravdu přála a bavilo mě ho sledovat.

Jediné, co mi při čtení úplně nesedlo, byly pasáže, kdy autorka nechala děj na chvíli posunout dopředu, aby vzápětí čtenář zjistil, že šlo jen o představy nebo fantazii hlavní hrdinky. Na mě to působilo trochu rušivě. Vždycky jsem se začetla do nové situace a pak jsem se vlastně musela vrátit zpátky. Není to nic zásadního, ale můj čtenářský zážitek to trochu narušovalo.

Na celé knize se mi ale nejvíc líbilo její poselství. Ve výsledku totiž není ani tak o nevěře jako o sebelásce a sebeúctě. O tom, že když se člověk dlouhodobě staví až na poslední místo, přestane vnímat vlastní hodnotu a přestane o sebe pečovat – a nemyslím tím jen vzhled, ale i svou duši a psychickou pohodu - pak si ho okolí přestává vážit a bere ho automaticky bez ohledu na něj samého. Právě tahle myšlenka ve mně po dočtení zůstala nejvíc. Myslím, že bychom si všichni občas měli připomenout, že starat se o sebe není sobectví, ale nutnost.

Celkově mě kniha mile překvapila. Nabízí čtivý příběh, několik nečekaných momentů a hlavně téma, nad kterým stojí za to se zamyslet. Pokud máte rádi romány ze života, které nejsou jen o partnerské krizi, ale také o hledání vlastní síly a sebevědomí, myslím, že by vás mohla zaujmout.

Děkuji autorce za zaslání knihy k recenzi.

Elena a Aleš jsou spolu už patnáct let, mají pětiletého syna a vše se zdá být v pořádku, ale jen do té doby, než Elena odhalí jeho nevěru. Tím se roztočí kolotoč událostí, ze kterého nepůjde vystoupit.

Jelikož ráda objevuji nové české autory, bylo jasné, že když se mi do rukou dostala tato kniha, tak si ji přečtu. A dobře jsem udělala, i když ze začátku to vypadalo, že s Elen nebudeme úplně kamarádky.

Elen totiž byla od začátku na ránu a jak mě štvala, tak jsem si k ní nemohla najít cestu. Přiznám se, že mi přišly i některé věty lehce krkolomné a k tomu humor, který v knihách úplně nevyhledávám a já se opravdu lekla, že tahle kniha nebude pro mě. Ale to se vše brzy změnilo. Na autorčin styl jsem si hned zvykla, Elen se začala měnit do takové podoby, která mi byla bližší, a i humor tam byl takový, že jsem se pobavila.

Je to kniha ze života, ve které se můžete najít. Je tu spousta vážných témat, ale mnohdy jsou proložené vtipem tak, že se u toho nebudete trápit, naopak se zasmějete tomu, jak i taková nemilá situace může dopadnout.

I přes začáteční „problémy“ jsem se nakonec do knihy začetla natolik, že jsem ji přečetla za jeden den. Dostala jsem od ní přesně to, co od knih očekávám – emoce. Takže ano, tuhle knížku vám můžu doporučit.