(...) Proč se Mantelová, autorka brilantních románů inspirovaných vlastními osudy či propracovaných, faktograficky bohatých historických próz, vlastně rozhodla vyprávět tenhle duchařský příběh? Možná proto, že na duchy jako dítě věřila a věří dodnes; často se jí zjevují (...) Historky ze záhrobí, vrtání sond do děravé paměti a překvapivé, vtipné metafory nedokáží skrýt druhý plán místy snad trochu zdlouhavého románu Za temnotou – neštěstí života na periferii, ať už tím myslíme kraje velkoměst, nebo okraj společnosti. Mantelová dokázala ze světa mrtvých přivést román, díky němuž se my živí můžeme docela dobře pobavit i poučit.